Jak se žije ve Španělsku

Pokud uvažujete o tom, že budete větší či menší část roku trávit ve Španělsku, přinášíme vám praktické postřehy a doporučení Šárky Ayllonové, která žije ve Španělsku již více než deset let.

Osmatřicetiletá Šárka Ayllonová pochází z Českých Budějovic, už víc než deset let je ale jejím domovem Španělsko. „Odstěhovala jsem za svým přítelem, dnes manželem.“ Dnes žijí s dvěma dětmi na východním okraji Madridu, v řadovém rodinném domě se zahradou a společnou zónou pro sousedy. Její součástí je velký bazén, tenisová hřiště, hřiště pro děti a další sportoviště. „Ve Španělsku se jedná o dost běžný standard, který nabízí zejména novější developerské projekty,“ vysvětluje Šárka Ayllonová.

Odjížděla jste do Španělska se znalostí jazyka?

Odjezd jsem plánovala, připravovala se na něj i po jazykové stránce. Asi rok jsem se učila španělštinu v ČR, ale je pravda, že nejvíc jsem se naučila až tady v běžném životě a ve škole. Nejprve jsem studovala španělštinu na místní univerzitě.

Je těžké se naučit základy španělštiny?

Ne, španělština pro Čechy není těžká. Výslovnost a struktura věty je podobná jako v češtině. Pro domluvu v obchodech a restauracích se stačí naučit základy gramatiky a mít trochu slovní zásobu na dané téma.

Domluví se člověk ve Španělsku anglicky?

Asi tak jako u nás. Mladší generace mluví, starší moc ne. V turistickém ruchu je angličtina podmínkou. V současné době se vyučuje angličtina už od mateřské školky, klade se na to velký důraz. I mnoho státních základních škol je bilingvních, polovina předmětů se vyučuje jen v angličtině.

V ČR jste jako absolventka stavební průmyslovky pracovala jako stavební technik. Byl problém ve Španělsku najít práci?

Nepracuju ve svém původním oboru, ale práci jsem našla prakticky okamžitě, jak jsem ji začala hledat, a to u mezinárodní společnosti, která se specializuje na zahraniční investice.

Setkala jste se někdy s předsudky vůči cizincům?

Španělé přijímají cizince dobře, jsou na ně zvyklí. Španělsko je hodně multikulturní, žijí tu lidé ze všech koutů světa a nikdo to neřeší. I mezi sebou se málokdy nazývají „Španělé“, snad jen lidé z Madridu se tak cítí… Jinak jsou to Katalánci, Andalusané, Baskové, Galicijci atd. podle toho, odkud jsou nebo pocházejí. S předsudky jsem se nesetkala, lidé tu předsudky vůči cizincům nebo projevy rasismu považují za primitivní. Spíš se mi stává, že lidé toho o Česku moc neví a v podvědomí většiny lidí je Česká republika stále jen jednou ze zemí bývalého socialistického východního bloku. Většina lidí na slova Česká republika reagují slovy: „Praha, pivo a hodně korupce.“ To mě samozřejmě trochu štve, že Česká republika ve světě není viděna lépe a ani po téměř třiceti letech od pádu komunismu si ve světě nedokázala vybudovat lepší jméno.

Když jsme u těch cizinců, projevuje se v zemi v současné době nějakým způsobem imigrační vlna?

Španělé jsou hodně humanitárně založení, snaží se těm lidem spíš pomáhat, organizují různé sbírky, odsuzují deportace a to, jak se problém v EU řeší. Nálada ve společnosti ohledně přistěhovalců je jiná než v ČR. Na madridské radnici visí nápis „Refugees welcome“, to myslím mluví za vše. Určitě to lidé neřeší tak jako v ČR, nemají z těch lidí stejné obavy jako Češi. Myslím, že to, jak se kdo kde na tuto problematiku dívá, ovlivňují politici a tisk.

Vy jste pravidelně v kontaktu s nějakými cizinci?

Ano, máme další cizince mezi sousedy, moje děti chodí do školy s dětmi, které také mají jednoho nebo oba rodiče cizince. Mám zde známé z různých zemí. Čechy přímo mezi sousedy nemám, ale mám zde české kamarádky a známé, které často vídám a jsme v neustálém kontaktu.

Chybí vám něco z domova?

Z Česka mi tady chybí nejvíc moje rodina a kamarádi… A český chleba. Jinak to ale moc neřeším, protože v dnešní době je poměrně snadné do ČR kdykoliv zaletět. Jezdím do ČR čtyřikrát až pětkrát ročně. V dětech se snažím pěstovat vztah k ČR, mluvíme spolu česky, doma si děláme „Mikročesko“.

Čím si vás Španělsko získalo?

Na životě ve Španělsku mám ráda krásné počasí, díky kterému nejspíš mají lidé lepší náladu a jsou na sebe příjemnější, moře, rozmanitou přírodu, která je v každé části Španělska úplně jiná, víno, dobré jídlo, které je také v každém regionu jiné, temperamentní španělské tradice a rozmanitou kulturu.

Jaká je podle vás nejhezčí část Španělska a proč?

Mám ráda Andalusii, Malagu, Granadu a Sierra Nevadu, kvůli kultuře, jídlu, moři, horám a počasí. Hodně se mi líbí také sever Španělska – Cantabrie, Asturie, Galicie… Kvůli krajině, přírodě, nepřelidněným plážím. Nadchly mě i „hippies“ ostrovy Ibiza a Formentera.

Která část roku je ve Španělsku podle vás nejhezčí?

Mám ráda jaro a léto.

Je nějaký český zvyk, který je pro Španěly nezvyklý?

Těch bude spoustu… Napadá mě zouvání bot nebo přezouvání se ve škole, v práci, nemocnicích, na hradech. Také se diví, že dáváme děti spát ven v kočárku i v zimě. Nebo že lidi v ČR jezdí na kole i v zimě nebo když prší. A dokonce i starší lidé. Nebo to, že se ženy při svatbě dobrovolně vzdají svého jména a přejmenují se podle manžela.

Hlavně Španělky toto považují za totální machismus. Nechápou, že skloňujeme i vlastní jména a na někoho, kdo se jmenuje Petr, voláme Petře, i když se tak vůbec nejmenuje. Diví se taky, že používáme tolik másla – na chleba i na vaření. To, že dáváme dětem pít vodu se sirupem nebo sladký čaj a pijeme ochucené minerálky, to všechno jim přijde přímo životu nebezpečné.

Z tradic jsou pro ně určitě nezvyklé české Velikonoce. Malování vajec se jim líbí, ale třeba výprask pomlázkou, aby žena neuschla, moc nechápou. Ale vlastně i české Vánoce. Téměř všichni jíme to samé a navíc kapra, který je ve Španělsku považován za plevelnou bahenní rybu, kterou by nikdo nikdy nejedl… Velmi nezvyklé jim připadá, že se na ulicích prodávají kapři v kádích, my na ně stojíme frontu a nosíme si je domů. A ty živé si pak třeba ještě pouštíme ve vaně.

A napadá vás nějaký španělský zvyk překvapivý pro Čechy?

Třeba to, že všichni Španělé mají dvě příjmení, první po otci a druhé po matce. Starší generace mívá také dvě křestní jména, dohromady tedy minimálně čtyři jména. Pořádají obrovské svatby, kam zvou nejen úplně všechny příbuzné, ale v mnoha případech i všechny své spolužáky od základní školy až po vysokou, takže není nic zvláštního svatba s 200 lidmi. Svatební obřady se konají odpoledne nebo večer, ne ráno jako u nás.

Nikoho nerozčiluje, že autobusy nemají stanovený přesný jízdní řád, ale jen orientačně se informuje například o tom, že autobus projíždí každých deset minut. Nic víc. Zajímavé je také, že přesto, že ve španělštině existuje vykání, skoro nikdo ho nepoužívá a prakticky se od něj ustoupilo. Lidé si mezi sebou tykají, i když se neznají. I děti tykají svým učitelům.

A samozřejmě existuje spousta španělských svátků a tradic – býčí koridy, nahánění býků ulicemi v Pamploně, nahánění býků do moře v Denii, Las Fallas ve Velencii, kde se zapalují veliké ohně. Úplně jiná, velmi vážná jsou procesí během Semana Santa – španělských Velikonocí. Reyes Magos (Tři králové) ve Španělsku nosí dárky, příchod králů doprovází průvody s alegorickými vozy.

Jak je to se španělskou siestou, dodržuje se?

Obecně se siesta ve Španělsku těší poměrně velké oblibě, ale není pravda, že lidé v době siesty upadají do několikahodinového spánku, ale spíš tuto přestávku využívají ke klidné přípravě a konzumaci jídla doma nebo k setkáním se známými v restauraci. Po siestě se většina lidi vrací zase do práce. Výhodou je, že je díky dlouhé pauze práce tolik neunavuje a v klidu se najedí. Na druhou stranu se pak vrací domů později.

Každopádně menší obchody jsou běžně zavřené od 14 do 17 hodin, pak znovu otevřou. Velké obchoďáky zůstávají otevřené celý den. Restaurace jsou přes oběd otevřené, zavírají okolo 17. hodiny a znovu otevírají na večeře okolo 20. hodiny. Španělé večeří v době, kdy v ČR už mnohdy chodíme spát, okolo desáté hodiny. V době české večeře jsou restaurace ještě uzavřeny.

Asi jsou obdobně posunuté i časy ostatních jídel.

Ano, čas jídla je oproti ČR posunut do pozdějších hodin u všech chodů, snídaní počínaje, večeří konče. Snídá se kolem desáté, jedenácté, často se snídá v kavárnách a restauracích, zpravidla mívají Španělé kávu, tortillu, tousty nebo pečivo. Obědvá se mezi 14. a 16. hodinou. Oběd se většinou skládá z „primer plato“ (první chod),“segundo plato“ (druhý chod) a“postre“ (dezert). První chod bývá lehčí bezmasý, druhý chod většinou obsahuje maso nebo ryby. Jako příloha ke všem jídlům se podává bageta, k jídlu se přidává často zeleninový salát. Dezert tvoří něco sladkého, ovoce, zákusek, jogurt nebo zmrzlina a káva.

Jedí Španělé spíše v restauracích, nebo doma?

Dobré jídlo je pevnou součástí španělské kultury, u jídla se scházejí celé velké rodiny. Téměř žádná společenská oslava se neobejde bez oběda nebo večeře v restauraci. Takže ano, řekla bych, že Španělé jedí často v restauracích.

Jaké je typické španělské jídlo a pití?

Každá oblast má své typické jídlo. Asi nejznámější je pro nás paella z Valencie, gazpacho z Andalusie, v Asturii se zase hodně vaří luštěniny. Univerzálním typickým jídlem pro celé Španělsko může být snad tortilla de patata (bramborová placka z vajec a brambor), jamon (španělská šunka) nebo různé olivy. Zejména v přímořských oblastech můžeme ochutnat výborná jídla z ryb a mořských plodů.

Kam jezdí Španělé v rámci své země na dovolenou?

Samozřejmě nejvíce k moři. Pro lidi z Madridu je nejblíž Valencie a Castellón. Kvůli dobrému počasí po celý rok je oblíbená oblast Alicante, Malaga a pro cizince možná méně známý Cadiz. Hodně Španělů vlastní u moře byt, kam jezdí na víkendy a dovolené, tak jako my na chatu. Ti, co vyhledávají klidnou dovolenou u moře, volí sever Španělska, kde je krásná příroda a nepřelidněné pláže. Hodně Španělů ale také vyráží přes rok na tzv. Casas Rurales, chalupy na venkově nebo v horách. V zimě jezdí na lyže do Pyrenejí, Sierry Nevady.

Jak to je s cestováním, jaký je nejlepší způsob?

Každý si může vybrat podle svého gusta. Díky kvalitním dálnicím se ve Španělsku dobře cestuje jak autem, tak autobusem. Pohodlné je cestovaní vysokorychlostními vlaky AVE, ceny ale mohou být srovnatelné jako u letecké dopravy. Letecky lze cestovat jak mezi španělskými městy, tak na Kanárské a Baleárské ostrovy, například s Vueling, Iberia, Aireuropa, Ryanair.

Jak je Španělsko drahé v porovnání s ČR?

Životní náklady rodin se různí podle regionů i měst. Energie, jídlo a spotřební zboží je ve Španělsku zhruba stejně drahé jako v ČR, v mnoha případech najdeme v obchodech stejné zboží za stejné ceny jako v ČR. Ve Španělsku jsou dražší služby, jako jsou restaurace nebo kadeřnictví. Za polední menu se dvěma chody, pitím a kávou se platí mezi 10 a 15 eury. Potraviny v obchodech jsou ale zhruba stejně drahé, levněji než v ČR mohou vyjít místní produkty jako ryby, ovoce, zelenina nebo olivový olej. Oblečení vychází zhruba stejně, možná je i levnější. To se týká asi hlavně obuvi. Ceny elektroniky může ovlivňovat kurz koruny, ale myslím, že jsou u konkrétních značek nastavené všude stejně.

Když chce člověk ze Španělska komunikovat s kamarády a rodinou v ČR, jaký je nejlepší způsob?

Já osobně komunikuju převážně pomocí internetu přes různé aplikace, které nabízejí volání zdarma (whatsapp, skype). Volání a internet ve Španělsku jsou cenově dostupné. Měsíční paušál na volání a internet v mobilu vyjde na 10 až 15 eur měsíčně. Běžně je na různých veřejných místech, jako jsou restaurace, úřady či náměstí, k dispozici připojení k internetu zdarma přes Wi-fi.

Jaké jsou průměrné měsíční náklady pro čtyřčlennou rodinu?

Ze statistik vyplývá, že průměrné roční náklady domácností jsou 27 tisíc eur ročně, měsíčně zhruba 2250 eur. Vodné a stočné platíme zhruba 25 eur, za plyn v zimě 25 eur a za elektřinu asi 50 eur. Faktury se platí jednou za dva měsíce, neplatí se zálohy, ale skutečné náklady. Jednou ročně se zpravidla platí daň z nemovitosti, nejběžnější způsob je bankovním převodem.

Vy bydlíte šestým rokem ve vlastním domku. Kde jste žili předtím?

Když jsem do Španělska přišla v roce 2005, byly ceny nemovitostí strašně vysoké a nikdy bych si nepomyslela, že bychom si mohli v Madridu nemovitost koupit, natož rodinný dům. Navíc Madrid, tak jako ostatní hlavní města, je celkově drahý, co se nemovitostí týče. Bydleli jsme tedy v pronajatém bytě, pamatuju si, že jsme platili asi 750 eur za jednoložnicový byt v centru Madridu, později 1150 za tříložnicový mimo centrum.

Kdy se situace začala měnit?

Po roce 2008, s příchodem ekonomické krize, začaly ceny nemovitostí ve Španělsku neuvěřitelně padat. My jsme dům kupovali v roce 2010 o třetinu levněji, než by tomu bylo o pár let dřív. Ceny klesaly dál a asi v roce 2014 se dostaly na své historické minimum, na ceny z devadesátých let. Nyní se dá ve Španělsku pořídit apartmán u moře za cenu panelákového bytu na sídlišti v Praze. Ceny se samozřejmě liší i podle oblasti, ale dá se říct, že za cenu okolo 150 tisíc eur lze najít velmi kvalitní bydlení u moře, v dobré lokalitě v novém projektu, který nabízí veškeré služby. I proto se nyní Španělsko těší velkému zájmu zahraničních i místních investorů, zejména těch, kteří přicházejí s hotovými penězi.

Kdybyste si měla koupit nemovitost u moře ve Španělsku, v které části pobřeží by to bylo? Proč?

Záleží, za jakým účelem bych nemovitost kupovala. V případě, že bych chtěla nemovitost pro sebe a ještě dobře investovat, volila bych kdekoliv od Gibraltaru po Barcelonu, Baleáry nebo Kanáry. Tam je jistota, že se nemovitosti dobře pronajmou. Pokud bych měla být konkrétnější, volila bych oblast Malagy nebo Valencie.

Je obtížné koupi vyřídit?

Všechno zajišťuje notář. Připraví smlouvy a zajistí jejich zápis do registru a katastru nemovitostí.

Součástí vašeho bydlení je i společná zóna pro sousedy. Vnímáte to jako velkou výhodu?

Ano. My konkrétně máme vlastní zahradu, a když z ní vyjdeme, jsou tam tenisové kurty, bazén i hřiště pro děti, které můžeme podle libosti využít. Díky tomu se znám třeba se sousedy, kteří například chodí k bazénu ve stejnou dobu jako já. Jednou za rok se také pořádá společná akce.

Nabízí tyto developerské projekty ještě nějaké další výhody, například přítomnost nějakého údržbáře nebo ostrahy?

Ano, u většiny nových, ale i starších projektů bývá přítomen v budově tzv. „Conserje“ neboli správce, který má na starosti údržbu, úklid a ostrahu budovy. U větších projektů toto zabezpečuje více lidí nebo firma. Cena za tyto služby a údržbu společných prostor závisí na rozsahu služeb, velikosti prostor a počtu sousedů.

Využívá se rezidenčních komplexů pouze k trvalému bydlení, nebo třeba i k dalšímu pronájmu?

Hlavně v přímořských oblastech je spousta nemovitostí zaměřených přímo na prázdninové bydlení a na další pronájmy. K nemovitostem patří bazény, fitness nebo golfová hřiště atd. To samozřejmě láká k dovoleným nejen jejich majitele, dobře se tyto nemovitosti také pronajímají.

Je ve Španělsku bezpečno?

Ano, není tu nijak vysoká kriminalita. Na to, že se jedná o velkou zemi s různými samosprávními celky, policie funguje poměrně dobře.

Jaká je stávající politická a ekonomická situace ve Španělsku?

Španělsko v roce 1978 přešlo z politické diktatury na demokracii a prošlo velkou politickou a ekonomickou změnou a celkovou modernizací. Je silně kulturně a obchodně provázané jak s Evropou, tak s Amerikou. Po těžké ekonomické krizi je ekonomický růst Španělska 3,5 % a situace se zlepšuje. Nezaměstnanost klesla od roku 2012, kdy byla nejhorší, o 5 %. Myslím, že se to odráží i na náladě ve společnosti.

Jak to vidíte do budoucna?

Pozitivně. Díky krizi šly ceny ve Španělsku dolů, minulý rok Španělsko navštívil rekordní počet turistů a očekává se další příliv turistů do Španělska i do budoucna, a to kvůli nebezpečné situaci v jiných turistických destinacích, zejména v Africe a Asii.

A co Katalánsko a jeho snahy o odtržení? Jak to vnímáte?

Poměrně špatně. Nejedná se o žádný přátelský proces, ale o poměrně vyhrocený konflikt.

Co musí udělat člověk, pokud se rozhodne v zemi žít? Je třeba se nějakým způsobem registrovat?

Když se člověk rozhodne ve Španělsku zůstat déle než tři měsíce, měl by se v zemi registrovat jako rezident a vyřídit si tzv. NIE – identifikační číslo cizince. Pro cizince z členských států EU se jedná o poměrně jednoduchý a rychlý proces. NIE lze získat také prostřednictvím španělského zastupitelského úřadu v Praze, já jsem o něj žádala až ve Španělsku. Bylo třeba předložit vyplněnou žádost, kopii a originál pasu nebo jiného cestovního dokladu, poplatek je aktuálně 13 euro. Celý proces může trvat přibližně měsíc, záleží na oblasti Španělska, kde se žádá. Díky NIE nebyl ani žádný problém se založením bankovního účtu.

Jak je to se zdravotním pojištěním?

Je zde jednotný systém zdravotní a sociální péče, nedělí se na zdravotní a sociální jako u nás. Celý systém funguje podobně jako u nás ten sociální. Na rozdíl od ČR není španělské zdravotnictví zprivatizované a lidé jakékoliv pokusy o privatizaci bojkotují stávkami. Celý systém řídí přímo stát, nevyužívá k jeho gesci zdravotní pojišťovny. Zdravotnictví proto není ve Španělsku takovým byznysem jako v ČR, lidé nemusí řešit, že jim doktor předepsal nějaký lék jen proto, aby pak bral provize od farmaceutických firem. Doktoři jsou státní zaměstnanci a mají určeno, který lék z dané škály předepsat.

Vy jste zaregistrovaná ve španělském systému?

Do státního systému cizinec vstoupí tím, že do něj přispívá, tedy tím že pracuje. Také je možné do něj vstoupit a být pojištěn přes přímého příbuzného.+,Například pracuje-li manželka, má pod sebou děti a manžela.

Na jaké úrovni je španělské zdravotnictví?

Na dobré. A je zdarma, u lékařů ani v nemocnicích se nic neplatí. Na zdravotní pojištění se odvádí podle výše platu. S péčí jsem spokojena, funguje tu i systém preventivních prohlídek. Vedle státního systému existuje sektor ryze soukromý – kliniky, nemocnice, ordinace, kde se ošetření plně hradí. Je také možné platit si soukromé zdravotní pojištění a tato soukromá zařízení pak navštěvovat libovolně. V přímořských oblastech je tento soukromý zdravotní sektor velmi oblíben u cizinců, pro které ceny za ošetření a soukromého připojištění není vysoké. Platí za něj kolem 30 euro za měsíc a osobu.

Vy využíváte jen toho státního?

Převážně. Soukromé využívám například v případě dlouhé čekací doby k nějakému odbornému lékaři. Také jsem soukromé zdravotnictví využila při obou těhotenstvích a porodech, kvůli častějším kontrolám, většímu komfortu při pobytu v nemocnici po porodu nebo samostatnému pokoji s postelí i pro manžela.

Do ČR za zdravotní péčí nejezdíte?

Někdy navštěvuji v ČR zubaře.

Něco podobného funguje i ve školství?

Ano, funguje to podobně. Školní docházka je povinná asi do 16 ti let, ale je možné si vybrat státní nebo soukromý (placený) systém. Státní je zdarma a říká se, že je kvalitní. Hodně lidí volí pro své děti například prestižní mezinárodní soukromé školy. Tak jak se hodně cizinců hlavně ze severských zemí do Španělska stěhuje na důchod kvůli soukromému zdravotnictví, tak se dost lidí do Španělska stěhuje kvůli nějaké soukromé škole pro své děti.

Ptala se: Barbora Němcová
Foto: Archiv Šárky Ayllonové

Jak se žije ve Španělsku
Snadné financování nemovitostí v zahraničí

Komentujte

avatar
X